Koeficient molární aktivitní (g_c,A) látky A je za daných podmínek obecně různý od jedné.

Aktivita látky A, tj. a_A, jejíž molární koncentrace je c_A, je dána vztahem

a_A = c_A. g_c,A

Aktivita nenabitých částic ve vodných roztocích, tj. aktivita neelektrolytů a nedisociovaného podílu slabých elektrolytů, je až do koncentrace 1 mol/l velmi blízká koncentraci.

Aktivita iontů je značně závislá na koncentraci a jenom ve velmi zředěných roztocích (c < 10^-4), kde jsou interakce mezi ionty málo významné, se přibližně rovná koncentraci a aktivitní koeficienty se blíží jedné.

Pro koncentrovanější roztoky odvodili Debye a Hückel vztah pro výpočet molálních aktivitních koeficientů iontů silných elektrolytů, který je pro vodné roztoky při 20 °C dán výrazem

-log g_m = 0,5 . z_i². (I)^1/2/[1 + (I)^1/2]

kde z_i je náboj iontu, jehož aktivitní koeficient počítáme a I je iontová síla roztoku, závislá na molální koncentraci m_i a náboji z_i všech druhů iontů přítomných v roztoku.

Protože při vodivostních měřeních nemůžeme rozlišit účinky kationtů a aniontů, lze experimentálně zjistit jen tzv. střední aktivitní koeficienty g_±, které jsou tabelovány.

Jaroslava Vávrová

.